AUSTRALSKÝ SILKY TERIÉR
Je blízký příbuzný australského teriéra, z něhož vznikl v Austrálii křížením s jorkšírským teriérem. Čilý, sympatický, veselý a velice pohyblivý, nikoli však nervní psík je vynikajícím společníkem. Dlouhá srst, vyžadující pravidelné česání, je světle stříbřitě modře zbarvena se světle tříslovými odznaky.
Standard FCI - Federation Cynologique Internationalečís. 236 *)
Standard: SILKY TERRIER
Země původu: Austrálie
Celkový vzhled: kompaktní, přiměřeně nízký psík střední délky těla, jemné tělesné konstrukce, ale postačující substance, která svědčí o schopnosti tlumit obtížné domácí hlodavce. Vykazuje teriérský temperament, je ztělesněním ostražitosti, aktivity a síly. Rovná, hedvábná srst předpokládá pravidelné ošetřování.
Hlava a lebka: středně dlouhá, vzdálenost od vrcholu nosu po spojnici očí je poněkud kratší, než vzdálenost od spojnice očí po týlní hrbol. Musí být silná a musí vykazovat teriérský charakter. Mezi ušima je přiměřeně široká. Mozkovna je plochá, prostor mezi očima není vyplněný. Dlouhá srst spadající přes obličej a líce je velmi typická, oči ale nejsou dlouhou srstí z temene hlavy zakryté. Nos je černý.
Oči: malé, okrouhlé, barvy co možná nejtmavší, inteligentního výrazu.
Uši: malé, tvaru písmene V, jemné, vysoko nasazené, vztyčené, pokryté jenom krátkou srstí.
Zuby: čelisti silné, zuby v jedné řadě, nestěsnané, horní řezáky těsně přesahují řezáky dolní, pysky úzké, přiléhající.
Krk: středně dlouhý, ušlechtilý, lehce klenutý, dobře krytý dlouhou hedvábnou srstí.
Hrudní končetiny: lopatky jemné, správně vzad směřující svými vrcholy, správně spojené kloubně s pažními kostmi, přimknuté k žebrům, lokty ani nevbočené, ani nevybočené. Končetiny mají jemné oblé kosti, jsou rovné a dobře umístěné pod tělem, bez jakékoli slabosti v zápěstích.
Trup: má být středně dlouhý, odpovídající výšce. Horní linie těla je rovná, správně klenutá žebra zasahují daleko dozadu k silným bedrům. Hrudník je přiměřeně široký a hluboký.
Pánevní končetiny: stehna dobře vyvinutá, kolena a hlezna náležitě zaúhlená. Při pohledu zezadu lze pozorovat nízko u podkladu umístěná hlezna, jež jsou rovnoběžná.
Tlapky: malé, s dobře vyvinutými nášlapnými polštářky, prsty sevřené (uzavřené kočičí), drápy černé nebo velmi tmavé.
Pohyb: má být volný a směřuje přímo vpřed, přičemž ani v lopatkách, ani v loktech nejsou patrny známky jakékoliv slabosti. Ani tlapky, ani zápěstí nejsou vbočená nebo vybočená. Pánevní končetiny jsou zdrojem dopředné hnací síly – mají dostatečně pružná kolena i hlezna. Při pohledu zezadu se končetiny nepohybují ani příliš blízko u sebe, ani příliš daleko.
Ocas: má být krácen a vzhůru nesen, ne však příliš vesele.
Srst: jemná, hladká, na pohmat hedvábná. Délka srsti pět šest palců (12, 7 – 15, 24 cm) je žádoucí na svrchní straně těla, od týlu (za ušima) po nasazení ocasu. Končetiny od loktů a hlezen dolů k tlapkám jsou jen krátce osrstěné.
Zbarvení: modro–tříslové nebo šedomodro–tříslové, sytý odstín těchto barev je lepší. Modrá na ocase je velmi sytá. Rozdělení barev na povrchu těla je toto: stříbřitě modrá nebo plavá delší srst na temeni hlavy je žádoucí, stejně jako tříslová kolem základny uší, na čenichu a po stranách na lících, na hrudních končetinách od loktů směrem dolů, na pánevních končetinách od hlezen dolů, až na prsty, kolem řiti, modrá se táhne od týlní oblasti lebky po špičku ocasu.
Velikost a hmotnost: žádoucí je tělesná hmotnost od 3, 62 do 4, 55 kg (8 – 10 liber). Kohoutková výška činí průměrně 22, 8 cm (9 palců).
Vady: nos jinak než černě zbarvený, kudrnatá, vlnitá, vlnící se nebo drsná srst, jiné zbarvení srsti než modrotříslové, případně šedomodro–tříslové (s vyjímkou štěňat), podkus a předkus, nadměrná nebo nedostatečná tělesná hmotnost, bíle zbarvené drápy, jelení krk, hubenost, hrubost, slabost. Modře zbarvená srst na těle nesmí být promíšena tříslově nebo bronzově zbarvenými znaky, tříslové odznaky musejí zase být prosté černé a tmavého stínování.
Poznámka: psi musejí mít dvě normálně vyvinutá a plně v šourku sestouplá varlata.
*) Znění standardu převzato z publikace I. Stuchlý, M. Císařovský Teriéři, Canis 1990
Převzato - Klub chovatelů teriérů